Chemická vazba

Většina látek se skládá z atomů, které jsou vzájemně spojeny chemickou vazbou.

Chemické vazby jsou soudržné síly mezi atomy v molekulách a v krystalech.

Při slučování atomů prvků se na vzniku chemické vazby podílejí valenční elektrony.

Chemická vazba vzniká tak, že valenční elektron atomu vytvoří s valenčním elektronem dalšího atomu společný elektronový pár.

Valenční elektron označujeme u značky prvku tečkou a vazbu označujeme čárkou mezi značkami.

Síla, kterou se atom snaží přitáhnout elektronový pár, se nazývá elektronegativita atomu. Značí se X a je uváděna v periodické tabulce prvků.

X(Cl) = 2,8   

X(H) = 2,1

Čím je hodnota elektronegativity vyšší, tím více atom přitahuje elektronový pár ke svému jádru.

Typy chemické vazby: nepolární, polární, iontová, kovová.

1) Nepolární vazba je mezi stejnými atomy nebo mezi atomy s rozdílem elektronegativit

menším než 0,4.

2) Polární vazba je mezi atomy s rozdílem elektronegativit větším než 0,4 menším než 1,7.

Vaznost je číslo, které udává, kolik vazeb vytváří atom prvku v určité sloučenině. Neboli kolik sdílí elektronových párů.

Vazby podle počtu elektronových párů: jednoduché, dvojné, trojné.

Jednoduchá vazba je u chloru.  Cl - Cl

Dvojná vazba je u kyslíku.           O=O

Trojná vazba je u dusíku.

3) Iontová vazba je mezi atomy s rozdílem elektronegativit větším než 1,7. Existuje mezi kationty a anionty. Dochází k odtržení valenčního elektronu od atomu prvku s nižší X. Elektron přijímá prvek atomu s vyšší X.

Např. NaCl – chlorid sodný (kuchyňská sůl).

4) Kovová vazba spočívá ve společném sdílením všech valenčních elektronů, které tvoří takzvaný elektronový plyn.  Silná vazba, př. Ag, Al, Fe.